Hlavní líčení se v budově Městského soudu v Praze uskutečnilo v červenci 1960. Vladivoj Tomek byl odsouzen za spáchání trestného činu velezrady, vraždy a pokusu o padělání a pozměňování platidel k trestu smrti, vyloučení z vojska a propadnutí veškerého jmění. Ostatní obžalovaní byli odsouzeni k odnětí svobody od 2,5 do 25 let. Proti rozsudku podali Tomek, Tonar a Klempíř odvolání, které projednal senát Nejvyššího soudu. Původní rozsudek ale v srpnu 1960 téměř ve všem potvrdil, včetně trestu smrti pro Vladivoje Tomka. O šest týdnů později zamítl prezident republiky Antonín Novotný Tomkovu žádost o milost. Rozsudek byl vykonán 17. listopadu 1960.
Vladivoj Tomek byl podle dochovaného protokolu přiveden v 11.40 hod. do suterénu budovy pankrácké věznice, kde bylo o šest let dříve vybudováno nové popraviště. Soudce přečetl rozsudky a sdělil odsouzenému, že žádost o milost byla zamítnuta. Poté byl odveden do vedlejší cely, kde se popravovalo. |
Oprátka byla zavěšená na železném trnu a propadliště se pomocí páky obsluhovalo z vedlejší místnosti. Podle protokolu soudce nařídil popravu v 11.50 hod. Kat hlásil o pět minut později, že byla vykonána. Lékař pak prohlásil, že smrt popraveného nastala ve 12.05 hod. Ještě téhož dne byly ostatky Vladivoje Tomka zpopelněny v motolském krematoriu a urnu obratem převzal na pokyn soudu doposud neidentifikovaný orgán č. BB3125.
O popravě nebyla rodina informována. Jeho matka do konce života věřila, že byl snad odvlečen – obdobně jako jeho strýc – do Sovětského svazu. Gisela Tomková několikrát navštívila manžela ve věznici. Na počátku dubna 1960 měla porodit dítě, které však potratila. Patrně po dohodě s manželem podala žádost o rozvod, což Městský soud v Praze obratem 29. července 1960 učinil. Později se Gisela znovu provdala. Zemřela 12. prosince 1978 v Praze, bylo jí jednačtyřicet let. |